Příběh nalezené plastiky Krista

Její starší dějiny neznáme. Víme jen, že se tato krásná plastika Ukřižovaného nacházela někde na hřbitově na Škrabkách u Podmokel. Snad na opuštěném hrobě nebo u kaple, či snad u rozcestí. Kdož ví?

Jisté je, že na podzim roku 2010 ležela plastika u hřbitovní zdi v hromadě harampádí určeného k vyhození. Nebylo divu, kříž byl již zčásti popraskaný a uhnilý, korpus Krista omšel věkem. Snad ani na zátop by to člověk nesebral.

A přece... Jednoho večera šel kolem student školy výtvarného umění V. P., který předtím navštívil hrob své babičky. Ne, nešel jen kolem, ale zastavil se a dlouze pozoroval pohozené torzo, za nímž vytušil ruku šikovného řezbáře, která dala kdysi vzniknout uměleckému dílu. Opatrně kříž zvedl a odnesl klikatými městskými ulicemi až do svého malého ateliéru. Tam se mu věnoval ve volných chvílích, když se o svátcích nebo o prázdninách vracel domů. S láskou a pílí postupně vdechl nalezené plastice nový život. Pak vyměnil starý kříž za nový a vše věnoval do kaple v Prostředním Žlebu, kde se každoročně slaví svátek andělů strážných.

Také tato kaple stála za komunistických časů na okraji zájmu. Na počátku devadesátých let minulého století byla z iniciativy podmokelského faráře Františka Jiráska zasklena okna a kaple dostala novou střechu a okapy. V roce 2009 vzniklo v Prostředním Žlebu Občanské sdružení, které se stará o její údržbu, a svítá naděje, že se podaří kapli renovovat.

Plastika Krista ze hřbitova na Škrabkách měla také svého anděla strážného. Kříž s Kristem slouží jako ozdoba kaple, ale především k usebrání věřících při poutním setkání. Je obrazem srdcí věřících lidí, kteří pílí svých rukou dokáží k dobrému obrátit věci, které se zdají být už ztracené.

září 2011, Johanna Sieredzki